|
|
Katedrála v současnosti
Nováková, Eva ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je komplexní návrh na záchranu katedrály Notre-Dame v Paříži. Práce se nejprve zabývá rekonstrukcí stavby včetně obnovení zřícených částí a zachování odkazu na ničivý požár z roku 2019. Stěžejní částí práce je návrh nových prostor zastřešení a jejich využití širokou veřejností. Kvůli nejistotám ze statické stability stavby po zásahu požárem byl kladen zvláštní důraz na redukci hmotnosti nově zbudovaného zastřešení. Návrh se snaží být citlivý k duchovní funkci katedrály, a proto je střešní část provozně oddělena díky vlastnímu přístupu z nově zbudovaného podzemí, jež je rovněž součástí této práce.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Nováková, Eva ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je komplexní návrh na záchranu katedrály Notre-Dame v Paříži. Práce se nejprve zabývá rekonstrukcí stavby včetně obnovení zřícených částí a zachování odkazu na ničivý požár z roku 2019. Stěžejní částí práce je návrh nových prostor zastřešení a jejich využití širokou veřejností. Kvůli nejistotám ze statické stability stavby po zásahu požárem byl kladen zvláštní důraz na redukci hmotnosti nově zbudovaného zastřešení. Návrh se snaží být citlivý k duchovní funkci katedrály, a proto je střešní část provozně oddělena díky vlastnímu přístupu z nově zbudovaného podzemí, jež je rovněž součástí této práce.
|
|
|
Reakce dobových tištěných médií na spojenecké nálety na Plzeňsko na jaře 1943
Helikarová, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mediálním pokrytím dvou spojeneckých náletů na Plzeňsko na jaře 1943. Jednalo se o nálety provedené britskými silami RAF v noci z 16. na 17. dubna a z 13. na 14. května 1943 s cílem zasáhnout Škodovy závody v Plzni, tehdy nejvýznamnější zbrojovku protektorátu. Nálety nebyly z pohledu Spojenců úspěšné - při dubnovém náletu byly místo plzeňského továrního komplexu zasaženy hlavně cca 11 km vzdálené Dobřany, kde se cílem stala především místní psychiatrická léčebna, jejíž budovy piloti zaměnili za budovy plzeňské Škody. Druhý, květnový nálet byl již úspěšnější - Škodovy závody byly zasaženy, ovšem nikoliv tak, aby byla ochromena jejich produkce. Navíc byly zasaženy i civilní cíle. Práci uvádí vhled do situace protektorátu Čechy a Morava a tehdejších tištěných periodických médií včetně systému fungování cenzury, následuje stručné seznámení s dějinami Plzně za období protektorátu a popis skutečného průběhu náletů očima současného historika. Co se týče vlastního rozboru, práce se zaměřuje na období bezprostředně po náletech po dobu cca 14 dnů - tedy od 17. dubna do 1. května a od 14. května do 1. června 1943. Jako materiál k práci posloužily čtyři skupiny periodik - legální celostátní (Večerní České slovo, Polední list, Lidové noviny a Národní politika), legální regionální...
|
host ::
RSS.